Řešení konfliktů a ochrana práv
Ochrana práv na MU se řídí Směrnicí MU č. 1/2023 účinnou od 1. dubna 2023.
Ochránkyní práv na MU je JUDr. Eva Janovičová.
Podání k ochraně práv lze zasílat e-mailem na adresu [email protected].
Více informací k ochraně práv na MU se dozvíte zde.
Pro studijní záležitosti PhD studentů a studentek na Přírodovědecké fakultě MU nabízíme institut Ombudsmana pro doktorské studium, bližší informace a kontakt naleznete zde.
Příklady neetického chování na pracovišti
Diskriminace a nerovné zacházení na pracovišti
Projevuje se formou rozlišování a znevýhodňování lidí na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince. Podle konkrétního kritéria diskriminace se hovoří o diskriminaci na základě pohlaví, věku, etnického, národního nebo sociálního původu, náboženského přesvědčení nebo víry, sexuální orientace, jazyka, politických názorů apod.
Sexuální obtěžování
Sexuální obtěžování je nežádoucí jednání představující jakékoliv nevítané nebo urážlivé sexuální chování, které se opakuje nebo je dostatečně závažné na to, aby mělo škodlivý účinek, nebo které obsahuje implicitní nebo zjevný příslib preferenčního zacházení nebo implicitní či zjevnou hrozbu škodlivého zacházení.
Ve vysokoškolském prostředí může mít sexuální obtěžování různé podoby:
- nevyžádané opakované sexuální návrhy,
- vynucování sexuálního chování za protihodnotu,
- nevhodné komentáře vůči jednotlivci nebo skupině na základě pohlaví, genderu nebo sexuality,
- nevyžádané e-maily, fotografie nebo zprávy sexuální povahy,
- nevhodné vtipy o sexu a obscénní gesta,
- odhalování prsou, hýždí nebo genitálií na veřejnosti,
- nevyžádané dotyky,
- znásilnění či pokus o něj.
Mobbing (Bossing, Staffing)
Jedná se o dlouhodobý systematický nátlak, který zahrnuje nepřátelskou a neetickou komunikaci bez ohledu na to, jakou činnost zaměstnanec vykonává či jak se na pracovišti chová. Projevuje se jako cílené a opakované útoky na osobu na pracovišti ze strany kolegů, spočívající především v destruktivní komunikaci. Cílem je celkově oslabit tuto osobu a vyčlenit ji z kolektivu.
Mobbing se v zaměstnání samozřejmě objevoval i v minulosti, stejně jako neshody či konflikty. Tyto jevy však nelze zaměňovat. To, že má pracovník konflikty v práci ještě nemusí znamenat, že se stal obětí mobbingu. Narozdíl od mobbingu však konflikty mohou být i přínosné. Pokud se ale neřeší, přerostou v patologické vztahy, ke kterým právě patří mobbing. Mobbingem není požadavek vedoucího nebo kolegů na adekvátní pracovní výkon zaměstnance.
Znaky mobbingu
- výskyt alespoň jednou týdně alespoň po dobu půl roku
- dlouhodobé a nepřetržité útoky zaměřené na konkrétního jedince
- pravidelnost a opakovanost
- útoky jsou systematické a cílené
- hrozby jsou nepřímé a skryté, je tedy těžké rozpoznat, že se něco děje
- nepřátelská a neetická forma komunikace.
Specifické typy mobbingu
K mobbingu nejčastěji dochází mezi kolegy – 44 %. Zatímco slovem mobbing je označováno psychické násilí kolegy na kolegovi, můžeme se setkat s dalšími termíny - bossing, opačný jev se potom nazývá staffing.
Bossing
Je specifickým typem mobbingu ze strany nadřízeného, kdy nadřízený zaměstnanec zneužívá svého postavení a ponižuje nebo zastrašuje podřízeného, např. poškozuje podřízeného před jeho kolegy, znesnadňuje či znemožňuje mu jeho práci a zpravidla mu zamezuje v dalším rozvoji a kariérním postupu. Projevem bossingu může být opakované a systematické zadávání nesplnitelných nebo nesmyslných pracovních úkolů, nadměrné kontrolování a nepřiměřené postihy, nekomunikace a ignorace zaměstnance, přisvojování si výsledků práce podřízeného nadřízeným. Bossing však není vyžadování standardního pracovního výkonu zaměstnance a adekvátní organizace a kontrola práce podřízených vedoucím zaměstnancem.
Staffing
Označuje poškozování nadřízeného ze strany jeho podřízených. Podřízení zaměstnanci znevažují rozhodnutí nadřízeného, ignorují jakékoli nové rozhodnutí nebo nařízení, očerňují ho před jeho kolegy, zamezují mu přístup k informacím a ztěžují mu vykonávání jeho pracovních povinností. Často se jedná o spiknutí skupiny podřízených např. proti novému vedoucímu.
Důsledky mobbingu
Mobbing představuje riziko pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Přináší negativní důsledky pro celé pracoviště. Snižuje se totiž nejen výkon oběti, ale i mobbera, oba jedinci tak vlastně nedostatečně využívají svou pracovní dobu. Zároveň se výrazně mění atmosféra na pracovišti.
Nepřátelské pracovní prostředí
Jedná se o pracovní prostředí, ve kterém se vyskytuje obtěžování, šikana či jiné negativní jevy. Dlouhodobě nepřátelské pracovní prostředí se může projevovat v nedostatečné komunikaci, poklesu výkonnosti týmů, zvýšení fluktuace a v některých případech také syndromem vyhoření.
Na Přírodovědecké fakultě MU nám záleží na tom, abychom zaměstnancům poskytovali rovné příležitosti. S tímto cílem byl přijat na celouniverzitní úrovni Etický kodex Masarykovy univerzity, jehož dodržování vyžadujeme na Přírodovědecké fakultě od každého zaměstnance. Snažíme se vytvářet takové pracovní prostředí, které je přátelské a bezpečné, zajišťujeme důstojné prostředí pro rozvoj a spolupráci. Kvalitní personál, který má dobré mezilidské vztahy, je pro Přírodovědeckou fakultu MU klíčovou hodnotou.